Uvnitř sedí muž, hledí ven na zelené pole a opírá se rukama o okenní rám. Má na sobě pruhovaný svetr a vypadá zamyšleně.
Alkohol a tělo

Existuje spojitost mezi pitím a rakovinou?

7   minut čtení

Takto může konzumace alkoholu ovlivnit riziko vzniku rakoviny

Uvnitř sedí žena s tmavými vlasy a béžovým svetrem, v pozadí jsou rostliny. Zamyšleně se dívá z okna.
Autorská práva k obrázku  - Existuje nějaká spojitost mezi pitím a rakovinou?

Rakovina je komplexní onemocnění, které má mnoho příčin a je ovlivněno mnoha faktory (1). Jednou z nich je konzumace alkoholu, ať už v pivu, vínu nebo destilátech. Některé rizikové faktory nelze ovlivnit; jejich součástí je genetika a rodinná anamnéza, věk a tělesná velikost, jakož i některé faktory prostředí, jako jsou záření a virové infekce (2).

Životní styl také hraje důležitou roli a může být změněn s cílem snížit riziko (2). Co se týká životního stylu, kouření je pro většinu druhů rakoviny tím zcela nejvýznamnějším faktorem (3). Riziko vzniku rakoviny také může ovlivnit, kolik alkoholu pijete a jak často (4).

Výzkumné studie prokázaly, že silné nebo nadměrné pití alkoholu je rizikovým faktorem pro vznik rakoviny ústní dutiny, hrdla a hrtanu nebo rakoviny horní části trávicího traktu(5, 6, 7). To platí zejména u lidí, kteří také kouří nebo užívají tabákové výrobky (7, 8, 9). Riziko vzniku těchto druhů rakoviny je shodné u mužů i žen a nezávisle na tom, jestli pijí pivo, víno nebo lihoviny (4, 7).

  • Lidé, kteří konzumují nadměrné množství alkoholu mají zvýšené riziko rakoviny jater (5, 10). Jaterní cirhóza, důsledek dlouhodobého silného a nadměrného pití alkoholu, je spojována se vznikem rakoviny jater. Dalšími nezávislými rizikovými faktory jsou kouření tabáku (11) a obezita (12, 13), ale také nákaza žloutenkou typu B (10).
  • Silným nebo nadměrným pitím alkoholu se také zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva (4, 5, 14). Některé studie také uváděly zvýšené riziko rakoviny tlustého střeva při mírném pití alkoholu (15, 16), zejména u mužů (17).
  • Výzkumné studie také zjistily, že riziko rakoviny prsu se může u žen zvýšit dokonce i při mírném pití alkoholu (5). V porovnání se ženami, které alkohol nepijí, relativní riziko vzniku rakoviny prsu roste s množstvím alkoholu, které žena vypije. Abychom však mohli určit skutečné zvýšení rizika, je důležité také vědět, jaké je absolutní riziko vzniku rakoviny prsu.
  • Například ve Spojeném království je u 116 z 1000 žen pravděpodobné, že jim bude někdy během života diagnostikována rakovina prsu. Ve Spojeném království má tedy žena 11,6% riziko, že jí bude diagnostikována rakovina prsu.

V porovnání s nulovou konzumací alkoholu:

  • Konzumací až 12,5 gramů alkoholu denně – což odpovídá něco málo přes jednu a půl britské jednotky – se relativní riziko vzniku rakoviny prsu u žen zvyšuje o 4 %. To znamená, že při této míře konzumace alkoholu se absolutní riziko zvyšuje z 11,6 % na 12,1 %.
  • Konzumací 12,5–50 gramů alkoholu denně, tedy jeden a půl až něco málo přes šest britských jednotek, se relativní riziko vzniku rakoviny prsu u žen zvyšuje o 23 %. Při této míře konzumace alkoholu se proto absolutní riziko zvyšuje z 11,6 % na 14,3 %.
  • Konzumací více než 50 gramů alkoholu denně, tedy zhruba šesti britských jednotek, se relativní riziko vzniku rakoviny prsu u žen zvyšuje o 61 %. Při této míře konzumace alkoholu se absolutní riziko zvyšuje z 11,6 % na 18,7 %. 

Vztah mezi pitím alkoholu a rakovinou prsu závisí na tom, jak moc žena pije alkohol, a zvyšuje se v případě silné a nadměrné konzumace alkoholu. Riziko rakoviny prsu je také ovlivňováno několika dalšími vlivy, včetně toho, zda je žena obézní, jakou má reprodukční historii, jestli kouří a jestli se v jejím nejbližším příbuzenstvu objevila rakovina prsu (2, 18, 19).

Rizikové faktory pro vznik rakoviny se vzájemně ovlivňují a jejich vliv je u každého člověka odlišný (1). Nové léčebné postupy větší měrou využívají těchto rozdílů, aby vytvořily individualizované režimy přizpůsobené potřebám každého pacienta (20).

Riziko vzniku rakoviny vám můžou pomoci snížit některé změny životního stylu, včetně udržování spotřeby alkoholu v mezích vládních pokynů. Některým lidem nejvíce prospěje, když alkohol nebudou pít vůbec. Chcete-li však získat odpověď na svoje specifické otázky a nejlepší rady pro svou situaci, měli byste se poradit se zdravotnickým odborníkem, který vám pomůže učinit informované rozhodnutí ohledně pití alkoholu

Odkazy
  1. National Cancer Institute (NCI). Risk factors for cancer. 2015; dostupné z: 
  2. World Cancer Research Fund International (WCRFI), Diet, Nutrition, Physical Activity and Cancer: a Global Perspective. 2018, WCRFI: London.
  3. Sasco, A.J., M.B. Secretan, and K. Straif, Tobacco smoking and cancer: a brief review of recent epidemiological evidence. Lung Cancer, 2004. 45 Suppl 2: p. S3–9.
  4. International Agency for Research on Cancer (IARC), Alcohol Consumption and Ethyl Carbamate, in IARC Monographs on the Identification of Carcinogenic Hazards to Humans. 2010, IARC: Lyon.
  5. Bagnardi, V., et al., Alcohol consumption and site-specific cancer risk: a comprehensive dose-response meta-analysis. Br J Cancer, 2015. 112(3): p. 580–593.
  6. de Menezes, R.F., A. Bergmann, and L.C. Thuler, Alcohol consumption and risk of cancer: a systematic literature review. Asian Pac J Cancer Prev, 2013. 14(9): p. 4965-72.
  7. Turati, F., W. Garavello, I. Tramacere, V. Bagnardi, M. Rota, L. Scotti, F. Islami, G. Corrao, P. Boffetta, C. La Vecchia and E. Negri (2010). "A meta-analysis of alcohol drinking and oral and pharyngeal cancers. Part 2: results by subsites." Oral Oncol 46(10): 720–726.
  8. Pelucchi, C., S. Gallus, W. Garavello, C. Bosetti and C. La Vecchia (2008). "Alcohol and tobacco use, and cancer risk for upper aerodigestive tract and liver." Eur J Cancer Prev 17(4): 340–344.
  9. Hashibe, M., et al., Interaction between tobacco and alcohol use and the risk of head and neck cancer: pooled analysis in the International Head and Neck Cancer Epidemiology Consortium. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev, 2009. 18(2): p. 541–550.
  10. Zakhari, S., Chronic alcohol drinking: Liver and pancreatic cancer? Clin Res Hepatol Gastroenterol, 2015. 39 Suppl 1: p. S86–91.
  11. Baecker, A., X. Liu, C. La Vecchia and Z. F. Zhang (2018). "Worldwide incidence of hepatocellular carcinoma cases attributable to major risk factors." Eur J Cancer Prev 27(3): 205–212.
  12. Vanni, E. and E. Bugianesi (2014). "Obesity and liver cancer." Clin Liver Dis 18(1): 191–203.
  13. Marengo, A., C. Rosso and E. Bugianesi (2016). "Liver Cancer: Connections with Obesity, Fatty Liver, and Cirrhosis." Annu Rev Med 67: 103–117.
  14. Cai, S., et al., Alcohol drinking and the risk of colorectal cancer death: a meta-analysis. Eur J Cancer Prev, 2014. 23(6): p. 532–539.
  15. Vieira, A. R., L. Abar, D. S. M. Chan, S. Vingeliene, E. Polemiti, C. Stevens, D. Greenwood and T. Norat (2017). "Foods and beverages and colorectal cancer risk: a systematic review and meta-analysis of cohort studies, an update of the evidence of the WCRF-AICR Continuous Update Project." Ann Oncol 28(8): 1788–1802.
  16. Rossi, M., M. Jahanzaib Anwar, A. Usman, A. Keshavarzian and F. Bishehsari (2018). "Colorectal Cancer and Alcohol Consumption-Populations to Molecules." Cancers (Basel) 10(2).
  17. Choi, Y. J., S. K. Myung and J. H. Lee (2018). "Light Alcohol Drinking and Risk of Cancer: A Meta-Analysis of Cohort Studies." Cancer Res Treat 50(2): 474–487.
  18. Rojas, K. and A. Stuckey, Breast Cancer Epidemiology and Risk Factors. Clin Obstet Gynecol, 2016. 59(4): p. 651–672.
  19. Tamimi, R.M., et al., Population Attributable Risk of Modifiable and Nonmodifiable Breast Cancer Risk Factors in Postmenopausal Breast Cancer. Am J Epidemiol, 2016. 184(12): p. 884–893.
  20. American Association for Cancer Research (AACR), AACR Cancer Progress Report 2019: Transforming Lives Through Innovative Cancer Science. 2019, AACR: Philadelphia, PA.