Venku stojí starší muž v brýlích a světle modrém tričku, usmívá se a vypadá šťastně.
Alkohol a tělo

Jak pití alkoholu ovlivňuje mozek, játra a srdce?

7   minut čtení

Pití alkoholu bude ovlivňovat vaše orgány (1), ale rozsah tohoto vlivu závisí na mnoha faktorech. Toto potřebujete vědět.

Žena v mátově zelené sportovní vestě stojí venku před listnatým pozadím. Otáčí tvář směrem ke slunci.
Autorská práva k obrázku  - Jak pití alkoholu ovlivňuje mozek, játra a srdce?

Mozek je prvním orgánem, který bude ovlivněn vaším pitím

Na žádné dva lidi nebude alkohol účinkovat zcela stejně, ale jeho vliv na mozek obvykle pocítíte během několika minut. Když proniká do mozku, etanol se vzájemně ovlivňuje s chemickými látkami a metabolickými dráhami, které ovlivňují vaše emoce a nálady, jak reagujete na potěšení a bolest, ale také regulují vaši koordinaci, pohyb a dokonce i dýchání (2).

Při mírném pití alkohol sníží vaše zábrany a více vás uvolní. Čím více však pijete, tím více alkohol působí jako sedativum. Pokud v krátkém časovém úseku pijete velmi silně, můžou nastat mdloby. Pokud se velmi silně intoxikujete, může následovat bezvědomí a zástava dýchání (3). Všechny tyto reakce se týkají různých oblastí mozku.

Výzkum ukázal, že dlouhodobé silné pití alkoholu může změnit mozkovou strukturu (4). Narozdíl od některých jiných orgánů se mozek neregeneruje, takže jakékoli poškození je nevratné. Toto je také jeden z důvodů, proč je konzumace alkoholu v raném věku tak nebezpečná. Mozek dospívajícího člověka se stále vyvíjí, konzumace alkoholu může narušit tvorbu mozkových spojení, zejména těch, která se podílejí na učení a paměti (5, 6).

Některé vědecké studie prokázaly, že u některých starších lidí může mít mírné pití pozitivní účinek na mozkové funkce. Nízká a mírná konzumace alkoholu může zlepšit poznávání a paměť, ale také může pomáhat s poklesem mentální výkonnosti, která se často projevuje při stárnutí (7–9).

Tyto účinky však nemusí fungovat u každého, neměli byste s pitím začínat ze zdravotních důvodů. Pouze kvalifikovaný zdravotnický pracovník vám může poradit s ohledem na vaše pitné návyky, zdravotní stav a životní styl. Starší dospělí mohou také potřebovat specializované poradenství o tom, jak může pití alkoholu ovlivnit jejich mozek.

Starší muž má na sobě jasně červenou sportovní bundu a usmívá se. Stojí venku před listnatým pozadím.
Autorská práva k obrázku  - Obrázek lidského trupu s detailem jater a žaludku

Játra jsou hlavní čisticí stanicí alkoholu ve vašem těle

Většina alkoholu, který vypijete, se v játrech rozkládá v dvoufázovém procesu (10). Etanol ve vašem nápoji se přeměňuje na sloučeninu zvanou acetaldehyd.. Protože je acetaldehyd pro tělo toxický, rychle se dále rozpadá a vyloučí se močí.

Množství vypitého alkoholu vážně ovlivňuje vaše játra (11, 12). Enzymy v játrech dokážou za každou hodinu zpracovat jeden nápoj, a proto pít více a rychleji znamená, že se acetaldehyd hromadí, přetrvává v těle a způsobuje škody. U lidí, kteří dlouhodobě hodně pijí, může vzniknout stav zvaný cirhóza, kdy se v játrech vytvoří zjizvená tkáň a játra přestanou normálně fungovat.

Účinek alkoholu na játra také závisí na dalších faktorech (12). Výzkum prokazuje, že obezita a určitá medikace mohou játra poškozovat, čímž zvýší jejich náchylnost vůči účinkům acetaldehydu. Pokud máte obavy z vlivu alkoholu na zdraví jater nebo z toho, jak se může vzájemně ovlivňovat s léky, nejlepší je obrátit se na zdravotnického pracovníka, který vám poskytne přesnou a pro vás vhodnou radu.

Starší dáma ve sportovním oblečení a s ručníkem kolem krku cvičí venku. Usmívá se a poslouchá hudbu.
Autorská práva k obrázku  - Obrázek lidského trupu s detailem srdce

Konzumace alkoholu má odlišný účinek na srdce podle toho, jak pijete a kdo jste

Silné pití alkoholu neprospívá srdci. Krátkodobě mohou lidé, kteří pijí, zaznamenat nepravidelný tep (13, 14) a zvýšený krevní tlak (15), přičemž dlouhodobě může nadměrné pití vést k trvalejšímu poškození srdce, které může být život ohrožující (16). Lidem s některými onemocněními může být doporučeno alkohol vůbec nepít.

Výzkum prováděný po celá desetiletí však podporuje názor, že u některých dospělých středního a staršího věku může být pití alkoholu prospěšné pro srdce (17–19). Ve srovnání s lidmi, kteří nepijí, mají lidé s nízkou a mírnou konzumací alkoholu v těchto věkových skupinách nižší hladinu cholesterolu a menší tvorbu cévních usazenin (20), čímž se snižuje riziko srdečních onemocnění a infarktu. Ale podobně jako s jakýmkoli účinkem alkoholu, neplatí to pro všechny stejně. Svou úlohu hrají různé vlivy, včetně věku, pohlaví a celkového zdravotního stavu. Dokonce i malé množství alkoholu může být pro některé osoby hrozbou – například pro osoby s určitou medikací.

V posledních letech někteří vědci zpochybňují přínosy mírného pití alkoholu pro zdraví srdce u starších dospělých – a tím poukazují na možné nedostatky studií (21–23). Mezi vědci panuje neshoda v otázce vlivu, který může nadměrné pití mít na srdce. Dlouhodobé nadměrné pití alkoholu a nárazové pití vás může vystavit riziku a zvýšit pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění (18). Protože účinky pití alkoholu jsou pro každého jiné, je důležité, abyste se v případě jakýchkoli otázek ohledně pití alkoholu a jeho vlivu na vaše srdce poradili s lékařem.

Odkazy
  1. National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA). Alcohol's Effects on the Body. 2020; dostupné z:
  2. Abrahao, K.P., A.G. Salinas, and D.M. Lovinger, Alcohol and the Brain: Neuronal Molecular Targets, Synapses, and Circuits. Neuron, 2017. 96(6): p. 1223–1238.
  3. National Health Service (NHS). Alcohol poisoning. 2019; dostupné z:
  4. Sullivan, E.V., R.A. Harris, and A. Pfefferbaum, Alcohol's effects on brain and behavior. Alcohol Res Health, 2010. 33(1–2): p. 127–143.
  5. Spear, L.P., Effects of adolescent alcohol consumption on the brain and behaviour. Nat Rev Neurosci, 2018. 19(4): p. 197–214.
  6. Squeglia, L.M. and K.M. Gray, Alcohol and Drug Use and the Developing Brain. Curr Psychiatry Rep, 2016. 18(5): p. 46
  7. Sinforiani, E., et al., The effects of alcohol on cognition in the elderly: from protection to neurodegeneration. Funct Neurol, 2011. 26(2): p. 103-6.
  8. Rehm, J., et al., Alcohol use and dementia: a systematic scoping review. Alzheimers Res Ther, 2019. 11(1): p. 1
  9. Brust, J.C., Ethanol and cognition: indirect effects, neurotoxicity and neuroprotection: a review. Int J Environ Res Public Health, 2010. 7(4): p. 1540–1557.
  10. Cederbaum, A.I., Alcohol metabolism. Clin Liver Dis, 2012. 16(4): p. 667–685.
  11. Rocco, A., et al., Alcoholic disease: liver and beyond. World J Gastroenterol, 2014. 20(40): p. 14652-9.
  12. Roerecke, M., et al., Alcohol Consumption and Risk of Liver Cirrhosis: A Systematic Review and Meta-Analysis. Am J Gastroenterol, 2019. 114(10): p. 1574–1586.
  13. Gallagher, C., et al., Alcohol and incident atrial fibrillation - A systematic review and meta-analysis. Int J Cardiol, 2017. 246: p. 46–52.
  14. Mostofsky, E., et al., Alcohol and Immediate Risk of Cardiovascular Events: A Systematic Review and Dose-Response Meta-Analysis. Circulation, 2016. 133(10): p. 979–987.
  15. Hillbom, M., P. Saloheimo, and S. Juvela, Alcohol consumption, blood pressure, and the risk of stroke. Curr Hypertens Rep, 2011. 13(3): p. 208–213.
  16. Piano, M.R., Alcohol's Effects on the Cardiovascular System. Alcohol Res, 2017. 38(2): p. 219–241.
  17. Ronksley, P.E., et al., Association of alcohol consumption with selected cardiovascular disease outcomes: a systematic review and meta-analysis. Bmj, 2011. 342: p. d671.
  18. Gardner, J.D. and A.J. Mouton, Alcohol effects on cardiac function. Compr Physiol, 2015. 5(2): p. 791–802.
  19. Kannel, W.B. and R.C. Ellison, Alcohol and coronary heart disease: the evidence for a protective effect. Clin Chim Acta, 1996. 246(1–2): p. 59–76.
  20. Cauley, J.A., et al., Studies on the association between alcohol and high density lipoprotein cholesterol: possible benefits and risks. Adv Alcohol Subst Abuse, 1987. 6(3): p. 53–67.
  21. Goel, S., A. Sharma, and A. Garg, Effect of Alcohol Consumption on Cardiovascular Health. Curr Cardiol Rep, 2018. 20(4): p. 19.
  22. Naimi, T.S., et al., Selection biases in observational studies affect associations between 'moderate' alcohol consumption and mortality. Addiction, 2017. 112(2): p. 207–214.
  23. Stockwell, T., et al., Do "Moderate" Drinkers Have Reduced Mortality Risk? A Systematic Review and Meta-Analysis of Alcohol Consumption and All-Cause Mortality. J Stud Alcohol Drugs, 2016. 77(2): p. 185–198.