Žena se dívá směrem k divákovi s klidným, ale zamyšleným výrazem. Nachází se v uměleckém prostředí.
Alkohol a tělo

Jak pití alkoholu obecně ovlivňuje zdravotní stav?

10   minut čtení

Přestože se dopad pití alkoholu u jednotlivých dospělých liší a pro některé je lepší nepít vůbec, můžete mít na paměti některá fakta.

Dvě ženy kráčí společně po pláži a smějí se, oblečené do nepromokavého oblečení.
Autorská práva k obrázku  - Jak pití alkoholu obecně ovlivňuje zdravotní stav?

Když lidé pijí příliš mnoho, krátkodobé důsledky nebývají příjemné

Opilost zhoršuje vaši reakční dobu i úsudek, což může vést ke zranění vás nebo někoho jiného (1, 2). Přílišné množství alkoholu může také způsobit, že se vám v danou chvíli udělá špatně nebo že budete mít druhý den kocovinu. A pokud vypijete extrémní množství, můžete dokonce kvůli otravě alkoholem skončit v nemocnici (3). Nejlepším způsobem, jak se vyhnout těmto následkům pití alkoholu, je ujistit se, že nepřekračujete hodnoty doporučené v oficiálních pokynech ohledně konzumace alkoholu, a zcela se vyhnout pití, pokud řídíte nebo se věnujete jakémukoli potenciálně rizikovému chování.

Pití alkoholu může škodit vašemu zdraví a má různé účinky na různé orgány

a. Škodlivé zdravotní účinky nadměrného pití alkoholu

Mnohé studie prokázaly, že lidé, kteří pravidelně silně pijí, jsou více ohroženi vznikem různých chorob, včetně onemocnění jater (4, 5), vysokého krevního tlaku (6, 7), srdečních onemocnění (8) a některých druhů rakoviny (9–11). Vědecké studie také prokázaly souvislost mezi nízkou až středně těžkou konzumací alkoholu a rizikem rakoviny prsu u žen (11–13).

Dopad, který pití alkoholu může mít na vaše zdraví, zahrnuje i jiné faktory než množství vypitého alkoholu – například rodinnou anamnézu, genetiku a životní styl. Není však pochyb o tom, že nadměrné pití alkoholu škodí vašemu zdraví, a to bez ohledu na tyto faktory. Také může ovlivňovat vaše duševní a emocionální zdraví, nejen vaši tělesnou pohodu. Pokud máte otázky ohledně možného vlivu pití alkoholu na vaše zdraví, raději se poraďte se zdravotnickým pracovníkem.

b. Účinek konzumace alkoholu na orgány

Alkohol, který vypijete, bude působit na vaše orgány, ale tento účinek bude na některé orgány větší než na jiné (2). Také záleží na množství, které vypijete, na vašem zdravotním stavu a na tom, jak efektivně vaše tělo alkohol zpracovává.

Vypitý alkohol nejvíce působí na mozek (14). Konzumace alkoholu negativně ovlivní komunikace uvnitř mozku i mezi mozkem a zbytkem těla. Přílišné pití může zpomalit vaši reakční dobu, ovlivnit vaši koordinaci a otupit vaše smysly, čímž se zvýší pravděpodobnost úrazů. Alkohol též zpomalí vaši nervovou soustavu, schopnost zpracovávat informace a reagovat, takže pro vás bude těžší jasně myslet. Také tím může být ovlivněn váš úsudek a vy, ale i jiné osoby se mohou dostat do nebezpečných situací.

Množství, které vypijete, ovlivní vaše játra, zejména pokud pijete nadměrně (15, 16). Játra se starají o odbourávání vypitého alkoholu a zpracování vznikajících toxických látek. Vzhledem k tomu, že dokážou zpracovat zhruba jeden nápoj za hodinu, pití většího množství alkoholu neznamená jen to, že se vám do krve dostane více alkoholu a způsobí intoxikaci, ale také to, že se vám tyto toxické látky budou hromadit v játrech. Nakonec se všechny tyto toxiny časem rozloží a vyloučí se z těla močí. V mezidobí však mohou způsobit závažné poškození vašich jater (5, 15, 16 30). Dlouhodobým silným pitím alkoholu se také může rozvinout onemocnění zvané cirhóza jater.

Mírným pitím alkoholu se některým lidem může snížit riziko srdečních chorob a infarktu (17). Ale u jiných lidí může být mírné pití hrozbou. U žen zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu (12) a u těhotných může dojít k poškození nenarozeného dítěte (18). Mírné pití je škodlivé pro mladé lidi nesplňující věkový limit pro legální konzumaci alkoholu (19, 20). Pokud jste těžký konzument alkoholu nebo pijete nárazově, ohrožujete zdraví svého srdce a zvyšujete pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob. Ať už jste kdokoliv, pamatujte, že silné pití škodí každému.

Pokud se obáváte, že vaše návyky ohledně pití alkoholu mohou poškodit váš celkový zdravotní stav nebo stav jakéhokoli orgánu, nejlepší je obrátit se na zdravotnického odborníka. Společně můžete určit míru vašeho rizika a nejvhodnější postup. Aby bylo snazší činit informovaná rozhodnutí, zdravotní autority v mnoha zemích vytvořily pokyny ohledně konzumace alkoholu a jejího vlivu na zdraví. Pro snížení hrozícího rizika je vždy nejlepší udržet konzumaci alkoholu v mezích těchto doporučení.

Zdravotní sestra měří pacientce krevní tlak
Autorská práva k obrázku  - Zdravotní sestra měří pacientce krevní tlak

Možné účinky mírného pití

Lékařské studie zjistily, že u některých lidí pijících mírně se může snížit riziko některých zdravotních potíží ve srovnání s lidmi, kteří nepijí, nebo s těmi, kteří pijí hodně. To platí pro srdeční onemocnění (17, 21) a cukrovku 2. typu (22, 23), ale také zlepšení paměti a mozkových funkcí u některých seniorů, kteří mohou být ohroženi demencí (24–26). Důkazy naznačují, že tyto potenciální výhody se týkají především dospělých středního a vyššího věku. Ačkoli bylo snížené riziko hlášeno jak u mužů, tak u žen, konkrétní účinky se mohou trochu lišit.

Výzkumné studie uskutečňované po mnoho let v mnoha zemích zjistily, že lidé pijící mírně mají také nižší celkové riziko úmrtí na všechny nemoci a úrazy dohromady (27–29). Toto průměrné riziko se také označuje jako úmrtnost „na všechny příčiny“. Jinými slovy, lidé pijící málo nebo mírně mají nižší míru úmrtnosti na všechny možné příčiny dohromady než lidé, kteří buď nepijí vůbec, nebo pijí silně či nadměrně. Čím více člověk pije, tím větší je riziko.

Tento rizikový vztah je popsán křivkou, která vypadá jako písmeno „J“ a často se označuje jako „J křivka“. Ačkoli některé nedávné studie tyto závěry zpochybnily (30), nové výzkumy tento vztah nadále potvrzují (27, 29, 31, 32). Všechny tyto studie o úmrtnosti na všechny příčiny jsou však, bez ohledu na zjištění, observační a mají svá omezení. Věda se v této oblasti nadále vyvíjí.

Je ovšem důležité poznamenat, že koncept „úmrtnosti na všechny příčiny“ a snížené riziko představují průměr napříč celou populací. Riziko úmrtí na jakoukoli příčinu je pro každého jedince odlišné a závisí na mnoha rizikových faktorech.

Jestliže teď nepijete alkohol, neměli byste s tím ze zdravotních důvodů začínat. Alkohol ovlivňuje různé lidi různým způsobem a riziko není u každého stejné. Pro minimalizaci rizika je nejlepší držet se oficiálních pokynů. Vedoucí lékař Spojeného království doporučuje mužům i ženám nepřekračovat hranici 14 jednotek týdně (33, 34).

Odkazy
  1. Sullivan, E.V., R.A. Harris, and A. Pfefferbaum, Alcohol's effects on brain and behavior. Alcohol Res Health, 2010. 33(1–2): p. 127–143.
  2. National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA). Alcohol's Effects on the Body. 2020; dostupné z:
  3. Jung, Y.C. and K. Namkoong, Alcohol: intoxication and poisoning - diagnosis and treatment. Handb Clin Neurol, 2014. 125: p. 115–121.
  4. Seitz, H.K., et al., Alcoholic liver disease. Nat Rev Dis Primers, 2018. 4(1): p. 16.
  5. Roerecke, M., et al., Alcohol Consumption and Risk of Liver Cirrhosis: A Systematic Review and Meta-Analysis. Am J Gastroenterol, 2019. 114(10): p. 1574–1586.
  6. Hillbom, M., P. Saloheimo, and S. Juvela, Alcohol consumption, blood pressure, and the risk of stroke. Curr Hypertens Rep, 2011. 13(3): p. 208–213.
  7. Puddey, I.B. and L.J. Beilin, Alcohol is bad for blood pressure. Clin Exp Pharmacol Physiol, 2006. 33(9): p. 847–852.
  8. Gardner, J.D. and A.J. Mouton, Alcohol effects on cardiac function. Compr Physiol, 2015. 5(2): p. 791–802.
  9. International Agency for Research on Cancer (IARC), Alcohol Consumption and Ethyl Carbamate, in IARC Monographs on the Identification of Carcinogenic Hazards to Humans. 2010, IARC: Lyon.
  10. National Cancer Institute (NCI). Risk factors for cancer. 2015; dostupné z:
  11. World Cancer Research Fund International (WCRFI), Diet, Nutrition, Physical Activity and Cancer: a Global Perspective. 2018, WCRFI: London.
  12. Bagnardi, V., et al., Alcohol consumption and site-specific cancer risk: a comprehensive dose-response meta-analysis. Br J Cancer, 2015. 112(3): p. 580–593.
  13. Tamimi, R.M., et al., Population Attributable Risk of Modifiable and Nonmodifiable Breast Cancer Risk Factors in Postmenopausal Breast Cancer. Am J Epidemiol, 2016. 184(12): p. 884–893.
  14. Abrahao, K.P., A.G. Salinas, and D.M. Lovinger, Alcohol and the Brain: Neuronal Molecular Targets, Synapses, and Circuits. Neuron, 2017. 96(6): p. 1223–1238.
  15. Rocco, A., et al., Alcoholic disease: liver and beyond. World J Gastroenterol, 2014. 20(40): p. 14652-9.
  16. Cederbaum, A.I., Alcohol metabolism. Clin Liver Dis, 2012. 16(4): p. 667–685.
  17. Ronksley, P.E., et al., Association of alcohol consumption with selected cardiovascular disease outcomes: a systematic review and meta-analysis. Bmj, 2011. 342: p. d671.
  18. Caputo, C., E. Wood, and L. Jabbour, Impact of fetal alcohol exposure on body systems: A systematic review. Birth Defects Res C Embryo Today, 2016. 108(2): p. 174–180.
  19. Lees, B., et al., Effect of alcohol use on the adolescent brain and behavior. Pharmacol Biochem Behav, 2020. 192: p. 172906.
  20. Spear, L.P., Effects of adolescent alcohol consumption on the brain and behaviour. Nat Rev Neurosci, 2018. 19(4): p. 197–214.
  21. Kannel, W.B. and R.C. Ellison, Alcohol and coronary heart disease: the evidence for a protective effect. Clin Chim Acta, 1996. 246(1–2): p. 59–76.
  22. Li, X.H., et al., Association between alcohol consumption and the risk of incident type 2 diabetes: a systematic review and dose-response meta-analysis. Am J Clin Nutr, 2016. 103(3): p. 818–829.
  23. Neuenschwander, M., et al., Role of diet in type 2 diabetes incidence: umbrella review of meta-analyses of prospective observational studies. Bmj, 2019. 366: p. l2368.
  24. Sinforiani, E., et al., The effects of alcohol on cognition in the elderly: from protection to neurodegeneration. Funct Neurol, 2011. 26(2): p. 103-6.
  25. Brust, J.C., Ethanol and cognition: indirect effects, neurotoxicity and neuroprotection: a review. Int J Environ Res Public Health, 2010. 7(4): p. 1540–1557.
  26. Rehm, J., et al., Alcohol use and dementia: a systematic scoping review. Alzheimers Res Ther, 2019. 11(1): p. 1.
  27. Colpani, V., et al., Lifestyle factors, cardiovascular disease and all-cause mortality in middle-aged and elderly women: a systematic review and meta-analysis. Eur J Epidemiol, 2018. 33(9): p. 831–845.
  28. Di Castelnuovo, A., et al., Alcohol dosing and total mortality in men and women: an updated meta-analysis of 34 prospective studies. Arch Intern Med, 2006. 166(22): p. 2437–2445.
  29. Xuan, Z., Consuming 100 g/week or less of alcohol was associated with the lowest risk of all-cause mortality. BMJ Evid Based Med, 2019. 24(3): p. 117–118.
  30. Stockwell, T., et al., Do "Moderate" Drinkers Have Reduced Mortality Risk? A Systematic Review and Meta-Analysis of Alcohol Consumption and All-Cause Mortality. J Stud Alcohol Drugs, 2016. 77(2): p. 185–198.
  31. Li, Y., et al., Impact of Healthy Lifestyle Factors on Life Expectancies in the US Population. Circulation, 2018. 138(4): p. 345–355.
  32. Wood, A.M., et al., Risk thresholds for alcohol consumption: combined analysis of individual-participant data for 599 912 current drinkers in 83 prospective studies. Lancet, 2018. 391(10129): p. 1513–1523.
  33. U.K. Government, UK Chief Medical Officers' Low Risk Drinking Guidelines. 2016, UK Government: London.
  34. U.K. National Health Service (NHS). Alcohol units. 2018; dostupné z: