Žena s krátkými kudrnatými vlasy a v pruhovaném svetru sedí uvnitř na žluté pohovce. Zamyslena se dívá mimo záběr.
Alkohol a tělo

Jak vás konzumace alkoholu ovlivňuje tělesně? Záleží na tom, kdo jste

7   minut čtení

Proč se někteří lidé rychle opijí, zatímco jiní mají větší „výdrž“? A proč by část lidí neměla pít vůbec? Zde je několik faktorů, které určují, jak může pití alkoholu ovlivnit každého z nás jinak.

Muži a ženy zpracovávají alkohol odlišně
Žena v mátově zelené sportovní vestě stojí venku před listnatým pozadím. Otáčí tvář směrem ke slunci.
Autorská práva k obrázku  - Obrázek mužské a ženské siluety z boku, jen od hlavy po ramena

Ženy jsou obecně menší než muži a jejich těla obsahují více tuku a méně vody. To znamená, že alkohol v každém nápoji, který žena vypije, vytvoří v jejím těle vyšší koncentraci než stejné množství alkoholu v těle muže; žena pocítí účinek alkoholu rychleji (1, 2).

Ženské tělo také rozkládá alkohol pomaleji než mužské. Trvá déle, než se alkohol odbourá. Tyto rozdíly hrají roli v tom, jaký vliv může mít pití alkoholu na zdraví mužů a žen (3, 4). Transgenderové osoby a osoby v přechodovém období by se měly poradit se svými lékaři o tom, jaký vliv na ně alkohol může mít.

Způsob, kterým vaše tělo alkohol zpracovává, závisí na vašem věku 

Je dobře známo, že děti a dospívající zpracovávají alkohol jinak než dospělí, protože jejich tělo se stále vyvíjí. Proto může pití alkoholu v mládí vést ke škodlivým následkům v pozdějším věku (5, 6). Většina zemí má zákony stanovující věkovou hranici, pod kterou je pití alkoholu zakázáno a mladiství by alkohol pít neměli (7).

Věk ale také určuje, jak starší lidé zpracovávají alkohol (8). Pití alkoholu ovlivňuje starší osoby jinak než dospělé v mladším a středním věku. S přibývajícím věkem ztrácíme některé schopnosti rozkládat alkohol (9). Může v našem těle zůstat déle, a proto můžeme jeho účinky pociťovat jinak.

S přibývajícím věkem se častěji než mladší dospělí potýkáme s celkovými zdravotními problémy, přičemž některé z nich může pití alkoholu zhoršovat. Častěji také užíváme léky, které se mohou s alkoholem vzájemně ovlivňovat (10). Vždy je vhodné poradit se se zdravotnickými pracovníky o pití alkoholu a jeho možném vlivu na naše zdraví, zejména ve stáří.

Záleží na velikosti a hmotnosti těla 

V porovnání s menšími lidmi, u větších lidí obecně trvá déle, než účinky konzumace alkoholu pocítí. Velikost těla a jeho hmotnost ovlivňují, jak rychle či pomalu bude alkohol odbourán (11). Mají vliv také na to, za jak dlouho pocítíte intoxikační účinek.

Navzdory těmto rozdílům je každý člověk – velký i malý, štíhlý nebo s nadváhou – náchylný k účinkům alkoholu a škodám způsobeným nadměrným pitím.

Jak prožíváte pití alkoholu, závisí na vašem celkovém zdravotním stavu.

Obrázek srdce s ozubeným kolem a křivkou srdečního tepu znázorňující celkové zdraví
Autorská práva k obrázku  - Obrázek srdce s ozubeným kolem a křivkou srdečního tepu znázorňující celkové zdraví

Jak se po konzumaci alkoholu cítíte, záleží na tom, zda jste zdraví či nemocní a také na tom, zda berete nějaké léky a které. Lidem s určitými nemocemi nebo stavy může být doporučeno, aby snížili spotřebu alkoholu nebo aby nepili vůbec (12-15). Pokud se léčíte s nějakým onemocněním, měli byste se zeptat zdravotnického pracovníka, zda můžete pít alkoholické nápoje.

Na lécích jsou často uvedena důležitá varování, která nedoporučují pít alkohol, protože může dojít k interakcím, které mohou ovlivnit vaše pocity, stav mysli a účinnost léků (10).

Vaše zděděná genetická výbava hraje roli v tom, jak na vás alkohol působí

Obrázek tří dvouvláknových šroubovic
Autorská práva k obrázku  - Obrázek tří dvouvláknových šroubovic

Někteří lidé nejsou schopni efektivně zpracovávat alkohol kvůli genetickým rozdílům ovlivňujícím způsob, jak ho jejich tělo rozkládá (16, 17). Tato genetická varianta se mezi lidmi čínského, japonského a korejského původu vyskytuje častěji než v jiných skupinách (18). I když jsou jinak zdraví, lidé s tímto nedostatkem mohou při pití zrudnout v obličeji a mohou pociťovat nevolnost a závratě i po požití malého množství alkoholu. 

Rodinná anamnéza a genetika patří též k důvodům, proč se u některých lidí rozvine porucha užívání alkoholu (AUD) nebo „alkoholismus“ (16, 19). Tento stav se může v některých rodinách přenášet z generace na generaci (20, 21). Lidé, kteří pociťují problémy s pitím nebo nejsou schopni přestat, by se měli poradit se zdravotnickým pracovníkem a mohou potřebovat léčbu.

Užíváním drog se mění vaše reakce na konzumaci alkoholu

Alkohol působí na mozek a nervovou soustavu, kde vyvolává mnoho účinků. Povaha a rozsah těchto účinků závisí na tom, jak moc pijete, ale také na vašem věku, váze, pohlaví a různých dalších faktorech, které jsou v této části uvedeny. 

Drogy jako konopí, opiáty, amfetaminy a jiné, ať už legální či nelegální, také působí na mozek (22, 23). Mohou působit vzájemně s alkoholem a kombinovaný účinek může být silný a nepředvídatelný (24). Kombinace drog a alkoholu může být nebezpečná a potenciálně smrtelná, záleží na tom, kolik toho vypijete a jaké léky užíváte. Alkohol byste neměli míchat s léky na předpis, aniž byste se poradili se zdravotnickým pracovníkem. Samozřejmě byste drogy neměli užívat nikdy, ale zejména je nemíchat s alkoholem.

Jídlo a pití ovlivňují způsob, kterým vaše tělo zpracovává alkohol

Má to jednoduchý důvod. Jídlo zpomaluje vstřebávání alkoholu do krevního oběhu a prodlužuje dobu, než jeho účinky pocítíte (11). Jste-li díky pití nealkoholických nápojů a vody dobře hydratováni, tělu to pomáhá alkohol zpracovat a po jeho odbourání ho vyplavit z těla. Během pití alkoholu je vždy správné jíst a střídat alkohol s jinými nápoji.

Konzumace jídla a pití tekutin vám ale nezabrání v opíjení ani nezmírní účinky, které nadměrné pití může na vaše tělo mít.

Odkazy
  1. Harvard Health Publishing. Alcohol's effects on the body. 2014; dostupné z:
  2. Thomasson, H.R., Gender differences in alcohol metabolism. Physiological responses to ethanol. Recent Dev Alcohol, 1995. 12: p. 163–179.
  3. Erol, A. and V.M. Karpyak, Sex and gender-related differences in alcohol use and its consequences: Contemporary knowledge and future research considerations. Drug Alcohol Depend, 2015. 156: p. 1–13.
  4. National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA). Women and alcohol. 2019; dostupné z:
  5. Spear, L.P., Effects of adolescent alcohol consumption on the brain and behaviour. Nat Rev Neurosci, 2018. 19(4): p. 197–214.
  6. Lees, B., et al., Effect of alcohol use on the adolescent brain and behavior. Pharmacol Biochem Behav, 2020. 192: p. 172906.
  7. International Alliance for Responsible Drinking (IARD). Minimum legal age limits. 2020; dostupné z:
  8. National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA). Older adults. 2020; dostupné z::
  9. Meier, P. and H.K. Seitz, Age, alcohol metabolism and liver diseases. Current Opinions in Clinical Nutrition and Metabolic Care, 2008. 11: p. 21026.
  10. National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA). Harmful interactions: mixing alcohol with medicines. 2014; dostupné z:
  11. Cederbaum, A.I., Alcohol metabolism. Clin Liver Dis, 2012. 16(4): p. 667–685.
  12. Puddey, I.B. and L.J. Beilin, Alcohol is bad for blood pressure. Clin Exp Pharmacol Physiol, 2006. 33(9): p. 847–852.
  13. Mental Health Foundation. Alcohol and mental health. 2020; dostupné z:
  14. Engler, P.A., S.E. Ramsey, and R.J. Smith, Alcohol use of diabetes patients: the need for assessment and intervention. Acta Diabetol, 2013. 50(2): p. 93–99.
  15. British Heart Foundation (BHF). Heart conditions and alcohol. 2020; dostupné z:
  16. Bierut, L.J., et al., A genome-wide association study of alcohol dependence. Proc Natl Acad Sci U S A, 2010. 107(11): p. 5082–5087.
  17. Edenberg, H.J., The genetics of alcohol metabolism: role of alcohol dehydrogenase and aldehyde dehydrogenase variants. Alcohol Res Health, 2007. 30(1): p. 5-13.
  18. Iwahashi, K. and H. Suwaki, Ethanol metabolism, toxicity and genetic polymorphism. Addict Biol, 1998. 3(3): p. 249–259.
  19. Edenberg, H.J., J. Gelernter, and A. Agrawal, Genetics of Alcoholism. Curr Psychiatry Rep, 2019. 21(4): p. 26.
  20. Cservenka, A., Neurobiological phenotypes associated with a family history of alcoholism. Drug Alcohol Depend, 2016. 158: p. 8–21.
  21. Sanchez-Roige, S., A.A. Palmer, and T.K. Clarke, Recent Efforts to Dissect the Genetic Basis of Alcohol Use and Abuse. Biol Psychiatry, 2020. 87(7): p. 609–618.
  22. Volkow, N.D. and M. Morales, The Brain on Drugs: From Reward to Addiction. Cell, 2015. 162(4): p. 712–725.
  23. Koob, G.F. and N.D. Volkow, Neurobiology of addiction: a neurocircuitry analysis. Lancet Psychiatry, 2016. 3(8): p. 760–773. 
  24. Singh, A.K., Alcohol Interaction with Cocaine, Methamphetamine, Opioids, Nicotine, Cannabis, and gamma-Hydroxybutyric Acid. Biomedicines, 2019. 7(1).