Vousatý muž v džínové košili a brýlích se dívá z okna a vypadá zamyšleně.
Alkohol a mysl

Jak konzumace alkoholu ovlivňuje duševní zdraví?

4   minut čtení

Záleží na mnoha složitých hlediscích, např. kolik pijete a na vašem přirozeném stavu mysli, ale také je třeba zvážit krátkodobé a dlouhodobé účinky.

Žena s mírným úsměvem a tmavými vlasy se dívá na diváka a na pozadí jsou teplé, světlé barvy.
Autorská práva k obrázku  - Jak konzumace alkoholu ovlivňuje duševní zdraví?

Alkohol je psychoaktivní látka, která ovlivňuje mozkové dráhy a chemické látky přímo zapojené do vašeho chování i nálady (1). Krátkodobě platí, že při mírném a příležitostném pití se můžete uvolnit. Mnozí lidé rádi pijí, protože jim to přináší radost a může se tím umocnit zážitek ze společenského setkávání (2).

Když však pijete více, intoxikační účinky alkoholu převládnou. Vaše dobrá nálada se může rychle pokazit a může ji vystřídat smutek nebo sklíčenost. Dlouhodobě může konzumace alkoholu trvale ovlivnit vaše duševní zdraví (3). Někteří lidé mohou pít pro zmírnění stresu nebo úzkosti a používají alkohol ke znecitlivění svých emocí (4, 5). S postupem času mohou začít pít mnohem více a potřebují více alkoholu k dosažení požadovaného účinku. Nadměrným pitím se však stres i úzkost zhoršují a vyvolávají další problémy v oblasti duševního zdraví (6, 7).

Duševní onemocnění a porucha užívání alkoholu jsou úzce spojené

Vědecké studie prokazují, že nadměrné pití je úzce spojeno s depresí (6), úzkostí (8), psychózou (9) a bipolární poruchou (10) – a také může zvyšovat riziko sebevraždy (11). Mnozí lidé trpící těmito poruchami jsou těžkými pijáky a mohla by jim být diagnostikována porucha užívání alkoholu (AUD) nebo závislost. Ve skutečnosti je samotná AUD považována za duševní onemocnění a vyžaduje odbornou pomoc (12).

Pít alkohol při medikaci může vyvolat nebezpečné následky pro vaše zdraví
Vysvětlení rozsahu medikace
Autorská práva k obrázku  - Vysvětlení rozsahu medikace

Mnozí lidé s duševními onemocněními berou léky pro stabilizaci nálady a chování. Alkohol může s těmito i jinými léky reagovat, a proto se při této medikaci obecně nedoporučuje pít alkohol (13, 14). Podobně by se konzumaci alkoholu měli vyhýbat i lidé užívající amfetamin či opioidy nebo uživatelé nelegálních drog (15). Interakce mezi alkoholem a drogami, legálními i nelegálními, může změnit nebo zhoršit účinky obou a dokonce může vést k úmrtí.

Nikdy není dobrý nápad pít za účelem „samoléčby“ a kvůli změně nálady. Pokud těžko zvládáte duševní onemocnění, nejlepší je vyhledat odbornou pomoc – existují také linky důvěry a další zdroje. Nebo pokud máte obavy ohledně toho, jak pijete vy osobně nebo někdo jiný a jaký to má dopad na duševní zdraví, zdravotnický odborník vám může pomoci určit míru rizika a nejvhodnější opatření nebo léčbu.

Odkazy
  1. Abrahao, K.P., A.G. Salinas, and D.M. Lovinger, Alcohol and the Brain: Neuronal Molecular Targets, Synapses, and Circuits. Neuron, 2017. 96(6): p. 1223–1238. 
  2. Sayette, M.A., The effects of alcohol on emotion in social drinkers. Behav Res Ther, 2017. 88: p. 76–89. 
  3. Mental Health Foundation. Alcohol and mental health. 2020; dostupné z:
  4. Hunt, G.E., et al., Prevalence of comorbid substance use in major depressive disorder in community and clinical settings, 1990-2019: systematic review and meta-analysis. Journal of Affective Disorders, 2020. 266: p. 288–304. 
  5. Becker, H.C., Influence of stress associated with chronic alcohol exposure on drinking. Neuropharmacology, 2017. 122: p. 115–126 
  6. Boden, J.M. and D.M. Fergusson, Alcohol and depression. Addiction, 2011. 106(5): p. 906–914. 
  7. Li, J., et al., Effect of alcohol use disorders and alcohol intake on the risk of subsequent depressive symptoms: a systematic review and meta-analysis of cohort studies. Addiction, 2019. Pracovní verze zveřejněna online 16. ledna 2020.
  8. Thibaut, F., Anxiety disorders: a review of current literature. Dialogues Clin Neurosci, 2017. 19(2): p. 87–88. 
  9. Stankewicz, H.A., J.R. Richards, and P. Salen, Alcohol Related Psychosis, in StatPearls. 2020, StatPearls Publishing, Copyright © 2020, StatPearls Publishing LLC.: Treasure Island (FL). 
  10. Farren, C.K., K.P. Hill, and R.D. Weiss, Bipolar disorder and alcohol use disorder: a review. Curr Psychiatry Rep, 2012. 14(6): p. 659–666. 
  11. Borges, G., et al., A meta-analysis of acute use of alcohol and the risk of suicide attempt. Psychol Med, 2017. 47(5): p. 949–957. 
  12. American Psychiatric Association (APA), Diagnostic and statistical manual of mental disorders (5th ed.). 2013, APA: Arlington, VA.
  13. (NIAAA), N.I.o.A.A.a.A., Harmful interactions: mixing alcohol with medicines., NIAAA, Editor. 2014, NIAAA: Gaithersburg, MD. 
  14. Linnoila, M., M.J. Mattila, and B.S. Kitchell, Drug interactions with alcohol. Drugs, 1979. 18(4): p. 299–311. 
  15. Meier, P.J., [Alcohol, alcoholism and drugs]. Schweiz Med Wochenschr, 1985. 115(50): p. 1792–1803.