Muž a žena sedí na pohovce, čelem k sobě a rozmlouvají. Muž je otočen k divákovi a má zamyšlený výraz ve tváři.
Alkohol a vztahy

Jaká je spojitost mezi alkoholismem a domácím násilím?

6   minut čtení

Domácí násilí zahrnuje složitou kombinaci rizikových faktorů. I když existuje souvislost mezi domácím násilím a nadužíváním alkoholu, k násilí dochází i v době bez konzumace alkoholu. Toto potřebujete znát.

Žena se zrzavými kudrnatými vlasy se dívá z okna. Opírá si tvář o ruce a je vidět její odraz v okně, jak se na sebe dívá.
Autorská práva k obrázku  - Jaká je spojitost mezi alkoholismem a domácím násilím?

Domácí násilí se objevuje napříč všemi zeměmi a kulturami, dopadá na každou společenskou a ekonomickou skupinu. Zahrnuje fyzické a psychické týrání páchané na intimních partnerech, dětech a starších členech rodiny, ale neúměrně postihuje ženy a děti jako oběti. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že násilí mezi intimními partnery představuje třetinu veškerého násilí vůči ženám na celém světě (1) a v některých zemích zažila domácí násilí skoro polovina žen (2, 3).

Výzkum prokazuje, že osobní problémy, kulturní postoje, genderové normy, ale také společenská a hospodářská nerovnost patří k hlavním faktorům ovlivňujícím domácí násilí (4-6). Existuje též spojitost mezi domácím násilím a duševními onemocněními (5, 7, 8), rovněž je vysoká prevalence duševních onemocnění mezi pachateli násilí (7).

Existuje souvislost mezi domácím násilím a zneužíváním alkoholu a jiných látek. Domácí násilí se ale objevuje i bez pití a je rozšířeno v některých zemích, kde je alkohol zakázán (1, 3, 9, 10).

Důkazy o zapojení alkoholu a násilí mezi intimními partnery, ale také jeho interakce s dalšími rizikovými faktory je složitá (11-13). Podle pracovníků v oblasti prevence domácího násilí, samotné pití alkoholu není příčinou násilí. Mnozí konzumenti alkoholu netýrají své partnery a příbuzné ani se k nim nechovají agresivně, naopak tyrani se chovají násilnicky i za střízliva (14-16).

Alkohol však snižuje zábrany a někteří lidé se mohou násilného nebo tyranského jednání dopouštět při nadměrném pití (17-19). Studie ukazují, že pravděpodobnost neuropsychiatrických problémů plynoucích ze zneužívání alkoholu a jiných typů mozkových traumat může být vyšší u pachatelů domácího násilí než mezi běžnou populací (20). Kultura tzv. „toxické maskulinity“ je také klíčovým faktorem domácího násilí (21) a může být spojována se zneužíváním alkoholu (22).

Výzkum uskutečněný napříč zeměmi a kulturami zjistil vyšší míru zneužívání alkoholu mezi obětmi domácího násilí (23).

Během pandemie COVID-19 nastal vzestup domácího násilí, neboť se mnohým obětem ztížila možnost utéct svým tyranům (24, 25). Ačkoliv některé studie zjistily nárůst zneužívání návykových látek, včetně zneužívání alkoholu, během pandemie, není jasné, zda platí přímá korelace obou těchto veličin (25).

Domácí násilí nemá jedinou příčinu – zahrnuje složitou kombinaci různých rizikových faktorů. Zneužívání alkoholu nikdy není přijatelnou omluvou domácího násilí, bez ohledu na okolnosti. Víte-li o svém sklonu k násilnickým reakcím nebo máte potíže zvládat svůj vztek, nejlepší je vyhnout se pití a vyhledat odbornou pomoc.

Jste-li obětí domácího násilí nebo máte důvod věřit, že někdo jiný je jeho obětí, k dispozici je pomoc. Podporu a pomoc vám mohou poskytnout místní azylové domy pro ženy, dětské služby a linky důvěry pro týrané osoby.

Odkazy
  1. World Health Organization (WHO). Violence against women. 2017; dostupné z:
  2. Kazzaz, Y.M., et al., The epidemiology of domestic violence in Saudi Arabia: a systematic review. . International Journal of Public Health, 2019. 64: p. 1223–1232.
  3. World Health Organization (WHO). Global Health Observatory data: Violence against women. 
  4. World Health Organization (WHO). Violence info. 2017; dostupné z:
  5. Cascardi, M., M. Chesin, and M. Kammen, Personality correlates of intimate partner violence subtypes: A latent class analysis. Aggress Behav, 2018. 44(4): p. 348–361.
  6. Vanderende, K.E., et al., Community-level correlates of intimate partner violence against women globally: a systematic review. Soc Sci Med, 2012. 75(7): p. 1143–1155.
  7. Oram, S., et al., Systematic review and meta-analysis of psychiatric disorder and the perpetration of partner violence. Epidemiol Psychiatr Sci, 2014. 23(4): p. 361–376.
  8. Oram, S., H. Khalifeh, and L.M. Howard, Violence against women and mental health. Lancet Psychiatry, 2017. 4(2): p. 159–170.
  9. Organization for Economic Cooperation and Development (OECD), Violence against women., in OECD Social Indicators. 2019, OECD Publishing: Paris.
  10. Kazzaz, Y.M., et al., The epidemiology of domestic violence in Saudi Arabia: a systematic review. Int J Public Health, 2019. 64(8): p. 1223–1232.
  11. Lee, K.A., C.L. Bright, and G. Betz, Adverse Childhood Experiences (ACEs), Alcohol Use in Adulthood, and Intimate Partner Violence (IPV) Perpetration by Black Men: A Systematic Review. Trauma Violence Abuse, 2020: p. 1524838020953101.
  12. Bacchus, L.J., et al., Recent intimate partner violence against women and health: a systematic review and meta-analysis of cohort studies. BMJ Open, 2018. 8(7): p. e019995.
  13. Choenni, V., A. Hammink, and D. van de Mheen, Association Between Substance Use and the Perpetration of Family Violence in Industrialized Countries: A Systematic Review. Trauma Violence Abuse, 2017. 18(1): p. 37–50. 
  14. National Domestic Abuse Helpline. Myths and excuses. 2020; dostupné z:
  15. DomesticShelters.org. Why we can't blame abuse on alcohol. 2020; dostupné z:
  16. Bennett, L. and P. Bland, Substance abuse and intimate partner violence. 2008, VAWnet, a project of the National Resource Center on Domestic Violence: Harrisburg, PA.
  17. Heinz, A.J., et al., Cognitive and neurobiological mechanisms of alcohol-related aggression. Nat Rev Neurosci, 2011. 12(7): p. 400–413.
  18. Källmén, H. and R. Gustafson, Alcohol and disinhibition. Eur Addict Res, 1998. 4(4): p. 150–162.
  19. World Health Organization (WHO), Global status report on violence prevention 2014. 2014, WHO: Geneva.
  20. Romero-Martinez, A. and L. Moya-Albiol, Neuropsychology of pepetrators of domestic violence: the role of traumatic brain injury and alcohol abuse and/or dependence. Revista Neurologia, 2013. 57: p. 515–522.
  21. Moore, T.M. and G.L. Stuart, A review of the literature on masculinity and partner violence. Psychology of Men & Masculinity, 2005. 6: p. 46–61.
  22. Rivera, A. and J. Scholar, Traditional masculinity: a review of toxicity rooted in social norms and gender socialization. . Advances in Nursing Science, 2020. 43: p. E1–E10.
  23. Devries, K.M., et al., Intimate partner violence victimization and alcohol consumption in women: a systematic review and meta-analysis. Addiction, 2014. 109(3): p. 379–391.
  24. Fatke, B., et al., [COVID-19 Crisis: Early Observations on a Pandemic's Psychiatric Problems]. Dtsch Med Wochenschr, 2020. 145(10): p. 675–681.
  25. Abdo, C., et al., Domestic violence and substance abuse during COVID19: A systematic review. Indian J Psychiatry, 2020. 62(Suppl 3): p. S337–S342.